Březen 2016

Brusel po vzoru Homelandu

22. března 2016 v 13:36 | matt |  Komentáře

Na konci druhé série amerického seriálu Homeland (2013) CIA dopadne a zabije jednoho z hlavních teroristů jménem Abu Nazir. Zpravodajská služba si tak myslí, že má vyhráno a nic jim odteď nehrozí, uvolňuje se pohotovost, koncentrace a připravenost na možné hrozby. V sídle CIA se tak téměř bez bezpečnostního dohledu může pár dní na to konat uctění památky viceprezidenta USA, jenž zemřel zdánlivě na infarkt (ve skutečnosti za jeho smrtí stáli teroristé). Sídlo je během akce im memoriam odpáleno a více než 200 agentů CIA, vysoce postavených politiků a přátel zůstane pohřbeno v jeho ruinách. Jak se později ukáže, Abu Nazir se obětoval a nechal se dopadnout a zabít právě proto, že předvídal veškeré důsledky a věděl, že po jeho smrti se CIA uvolní a bude tak zranitelná. Byl to plán.

Proč berou fotbalisti víc než doktoři?

21. března 2016 v 15:42 | matt |  Sport

"Jak můžou brát fotbalisti takový prachy? Umí jenom kopat do balonu a ještě jsou úplně blbý! Doktoři zachraňujou životy a maj hovno…"

Mlsná liška jménem Jamie Vardy

6. března 2016 v 1:13 | matt |  Sport


Lidé milují senzace, příběhy o soubojích trpaslíka s obrem, ve kterých vyhraje trpaslík, a všemožná překvapení, která jim vyráží dech. Jeden příklad za všechny - Tom & Jerry. Kdo nedržel palce Jerrymu, asi přiváděl rodiče na myšlenku, že jejich dítě trpí nějakou formou poruchy identity, protože každý prostě musí fandit malému myšáčkovi. Přitom oba jsou úplně stejní hajzlové, jen je jeden velký a druhý malý. Je to někde uvnitř nás, protože každý se rodí jako malý člověk ve velkém světě, se kterým se musí sám poprat. Proto se asi s příběhy trpaslíků ztotožňujeme. Vidíme se na jejich místě, držíme jim palce a přejeme si stát se jimi.